Faráři, kaplani a administrátoři

Kněží, kteří působili ve farnosti Lanžhot a podrobnější historie

Podle různých historických pramenů se v Lanžhotě jednoznačně nacházela římskokatolická farnost v 2. pol. 14. stol. (zmínka v zemské knize v r. 1383/1384), nicméně až do 2. pol. 16. stol. se nezachovalo příliš informací. S jistotou lze však říci, že přibližně od r. 1550 se začínají psát moderní dějiny. Tehdy byl na současném místě vybudován gotický kostelík se hřbitovem, r. 1605 však vpádem Uhrů utrpěl značné škody a byl úplně zničen. 

1. ŠTĚPÁN BUČIČ (1612 – † 5.3.1658) – první historicky doložený katolický farář v Lanžhotě. Byl zde dosazen v roce 1612 majitelem panství, Karlem z Lichtenštejna, aby převedl na katolickou víru jinověrce a obnovil činnost římskokatolické církve v městečku. podle historických pramenů v Lanžhotě ještě v r. 1616 nebyl kostel a bohoslužby se musely konat na různých světských místech. Farář Bučič pak ani neměl kde bydlet, neboť za nájezdů fara lehla popelem. Kníže Lichtenštejn, pravděpodobně opět Karel, významně dopomohl k znovupostavení kostela a peníze na živobytí, které by jinak Bučič od jinověrců prostřednictvím desátků nevybral, vybíral tyto povinné desátky kníže a dával namísto nich knězi 40 zlatých ročně. Po náboženské stránce zde měl nový farář také co dělat, poněvadž ke katolické víře se přihlásila jen menšina obyvatelstva (ostatní byli buď utrakvisté, luteráni, novokřtěnci nebo příslušníci Jednoty bratské). Na pamětní desce zvenčí východní strany je v latině uvedeno, že za svého působení převedl na katolickou víru 123 kacířů. Působil zde až do své smrti.

    Kdo působil v Lanžhotě mezi roky 1658 a 1667 se dnes již neví.

2. MARTIN KORÓN (nebo Koron) (1667 – 1674) – přišel ze Slovenska, rodák z nedalekých Kútů. V r. 1662, tedy v době působení neznámého předchůdce, bylo začato vedení farních matrik. V 1. polovině r. 1674 farář Korón rezignoval a odešel.

3. JAN FRANTIŠEK KÜRSCHNER (nebo Kirchner(4.6.1674 – 1677) – přeložen do Blatnice pod sv. Antonínkem, kde působil 2 roky.

4. JIŘÍ ALOISIUS HALÁMEK (21.1.1677 – 1678/1679) – odešel do Vlčnova (funkčně povýšil již r. 1678).

5. JAN FRANTIŠEK ŠTYVAR (1678 – 1679) – pravděpodobně pouze administrátor, působil zde jen necelý rok, odešel do Nivnice. 

6. JOSEF (nebo Jan či Jan Josef) ZUBÍK (25.9.1679 – leden 1681) – rodák ze Bzence, odešel do Blatnice pod. sv. Ant., kde působil do r. 1691.

7. JAN ADALBRECHT NĚMECKÝ (21.3.1681 – † 1685)

8. J. MICHA(E)L ŠVAGERKA (1685  1694?)

9. JAN (nebo Josef) SPEČKÁŘ (29.7.1694 1711) – brzy po svém nástupu měl problémy s vrchností, které vadilo, že si farář Spečkář libovolně mění a vybírá kostelníky, aniž by o tom informoval nebo se poradil, a že tito kostelníci často dluží robotu. Spory s rabensburským hejtmanem zašly nakonec až do té míry, že kostelníci byli Lanžhotu odebráni a neměl, tudíž, kdo zvonit. Nebohý farář Spečkář to neměl v Lanžhotě jednoduché, neboť kvůli svým sporům si často poštval proti sobě i lid. Dne 18. března 1707 vpadli do Lanžhota kurucové = Bočkajovci. Vyplenili obec, zapálili a vyplenili faru a mučením přinutili faráře Josefa vyzradit úkryt lanžhotských radních. Po těchto událostech byla fara zničená, Lanžhoťané se však zdráhali faráři pomoci s opravou. K 9. říjnu 1710 je evidována v Lanžhotě děkanská vizitace, při níž si farář stěžoval na bídný stav farnosti a na to, že se věřící zdráhají mu faru opravit. Po četných hádkách, odhalených podvodech a lžích a navrch opět sporech a nedorozumění s vrchností byl v r. 1711 přeřazen jinam.

-. Josef Špekáč ( kolem r. 1707 ) – Pravděpodobně osoba totožná s farářem Spečkářem (vznik zřejmě špatným opisem).

10. ONDŘEJ VANÍČEK (1707?/1711 – † 8.9.1719) – významný farář, v kostele nahradil dřevený strop klenbou a v zadní části kostela vybudoval kruchtu – kúr (chórus). Pořídil do kostela 24 dřevěných lavic (které jsou v kostele dodnes) a nové varhany (za cenu 100 zlatých). Na něm rovněž záležela oprava a opětovné zútulnění farní budovy. 

11. MATOUŠ (nebo Matěj) KONEČNÝ (1717?; 13.10.1719 – červenec 1720) – po ročním působení odešel do Moravské Nové Vsi, kde působil 2 roky. Nelze s jistotou říci, zda zde nepůsobil už jako kaplan s otcem Vaníčkem (v tomto se kroniky a zápisy trochu rozcházejí), nicméně jisté je, že po jeho smrti do července 1720 řídil farnost jako administrátor.

12. JOSEF KUCHYŇKA (14.7.1720 – 18.1.1740) – blízko fary vypukl r. 1733 ničivý požár, který se vlivem povětrnostních podmínek rozšířil i na faru, která lehla popelem i se sýpkou a stodolou. Farář se ocitl na mizině. Vyhořela rovněž celá obec, farní úřad se přesunul do prostor u dnešní Staré školy na ulici J. A. Komenského.

13. JAN SARKANDER RYZÍ (1740 – 1755) – převzal péči o farníky a s tím i vleklé spory o desátky. Domáhal se tzv. malého desátku (který byl v Lanžhotě na podporu faráře zaveden od r. 1695 a skládal se z čočky, prosa, hrachu, zelí a kukuřice a příp. ještě dalších plodin), kterýžto však r. 1744 prohlásila lichtenštejnská vrchnost za nevymahatelný. S neochotou obyvatel odevzdávat malý desátek, navzdory větším a bohatším sklizním, se projevovala i jejich klesající zbožnost. Stupňující se neshody nakonec vyústily v Ryzího odchod do Nové Vsi r. 1755. 

14. JOSEF MIKŠÍK (1755/1768 – † 1.4.1781) – farář, zakladatel ovocné a zelinářské zahrady. Také on měl problémy s hospodářstvím farnosti, ještě více pak se svým vlastním (opět kvůli lanžhotské zatrpklosti a neochotě). Výnosem Josefa II. bylo zakázáno pohřbívat ve městě (u sídel), proto byl hřbitov postupně přesunut na místo, kde se nacházel až do r. 1831. Od r. 1780 se již u kostela nepohřbívalo.

    14a. Pavel Květoň (1768) – zmíněn jako kaplan v knize Lanžhot – příroda a dějiny (TEPS PRAHA 1983).

15. JIŘÍ SEKORA (8.5.1781  1793) – rodák z Uhřic, přišel z Ostrožské Lhoty a odešel do Moravské Nové Vsi, kde r. 1800 zemřel. Archiv se zmiňuje o místoděkanské funkci u jeho jména v rámci "děkanství podivínského" z r. 1794. V r. 1787 byla postavena naproti kostela nová fara. ekonomicky zdatný člověk, zapisoval, co vše mu lanžhotští farníci dluží a na vlastní náklady zakoupil a obdělával malé pole.

     15a. Jan Hilbert (1789?) – zmíněn jako kooperátor v archivu biskupství, později farář v Želeticích.

     15b. + 16a. František Dobrotský / Dobrovský (1790 – 3.2.1798) – později farář v Schamdorfu (arcidiecéze vídeňská).

16. FRANTIŠEK XIMENES (nebo Ximanes(20.8.1793   6.10.1815) – za jeho působení ve farnosti působili výpomocní františkáni ze slovenské Skalice; zemřel zde a byl pohřben na bývalém hřbitově v prostoru u dnešní Staré školy. R. 1802 fara opět po zásahu bleskem vyhořela, nicméně podařilo se ji obnovit. 4. a 5. května 1801 evidována návštva brněnského biskupa Schrattenbacha za účelem biřmování (tuto svátost mělo dle zápisu faráře přijmout až 1411 osob), nicméně faráři šlo hlavně o to, aby biskup srovnal věřící a povzbudil k podpoře nejen kostela, ale i faráře.

     16b. Josef Klátil (11.9.1798 – 18.5.1801) – přišel z Mohelna

    16c. Franz Kunert (1805) – není úplně jasné, zda působil jak farní vikář v Lanžhotě pod oběma faráři nebo náhodou nebyl nějaký čas administrátorem. Je však zmíněn ve        výše zmíněné knize.

     16d. Josef Bohuňovský (nebo Bohunovský) (1806 - 1815/1816) – prosadil mezi Lanžhoťany vakcinaci proti pravým neštovicím; několik měsíců před smrtí F. Ximenese    se stal ve farnosti administrátorem a postupně vykonával prakticky všechny farářské povinnosti. Po odchodu dle archivu       brněnského biskupství inkardinován do vídeňské arcidiecéze. Byl velmi vzdělaný a pokrokový člověk.

17. ANTONÍN BÍLEČEK (nebo Bilíček) (1816  † 1819) – zemřel zde, byl pohřben na bývalém hřbitově.

18. PAVEL (nebo Karel) PŘÍHODA (20.10.1819  před rokem 1850) – rodák z Uherské Skalice (dnes Skalica na Slovensku). Přišel z Mikulčic, po službě v Lanžhotě odešel do důchodu. Významně se zasloužil o stavební úpravy a údržbu kostela, založil ve farnosti spolek Bratrstvo mírnosti a střídmosti, z farních peněz obdarovával potřebné. Poněvadž se mu ale nepodařilo dosáhnout rozšíření kostela (kapacitní důvody, původní kostel byl jednolodní), odkázal ve své závěti farnosti 14 000 zlatých na tuto akci určených. 3. června 1827 je zaznamenáno krupobití, které stihlo Lanžhot, Kostice a Tvrdonice a další částí okolních obcí a 12. června téhož roku pak velká voda. Tehdejší úroda byla z velké části zničena a znehodnocena. V r. 1831 vznikl nový hřbitov na ulici Kostická (přemístěn z kapacitních a prostorových důvodů původního hřbitova na pozemku dnešní staré školy). Před r. 1850 pro nemoc odešel do Břeclavi, kde zemřel 29. května 1863 a pohřben byl v Lanžhotě do kněžského hrobu.

    18a. Ignác Grätzmann ( ? )

19. JAN MATERNA (1842 – † 1863) – R. 1845 bylo ve farnosti založeno "Bratrstvo mírnosti a střídmosti", vážený a vlivný spolek, na nějž měl vliv bývalý farář Příhoda. Avšak čím víc se rozšiřoval,tí méně pevně fungoval a pravděpodobně se brzy rozpadl. V r. 1850 fara i s kostelem vyhořely. V r. 1854, jakožto finální krok po obnově kostela, byly pořízeny a instalovány nové varhany (stály 600 rýnských zlatých), které byly používány do r. 1893. V roce 1859 požádal farář Materna o nového kooperátora, žádost byla zamítnuta. Po odchodu působil v Otnicích.

    18a. Jan Rajský ( ? – 1852) – zmíněn v pramenech diecézního archivu, zemřel ve Vídni.

20. JAN HÖNI(G)SBERGER (1863 –  1875) - pohřben na dnešním hřbitově.

21. DOMINIK GOTTWALD (1875 –  22.6.1904) – farář a v průběhu svého působení v Lanžhotě i děkan. Kostel byl téměř kompletně přestavěn, zůstal jen presbytář, sakristie a věž; nový kostel byl bohatší o boční lodě, vybudován v neoklasicistním eklektickém stylu podle návrhů dvorního lichtenštejnského architekta Karla Weinbrennera. Při té příležitosti byly také pořízeny nové varhany z dílny varhanáře Braunera (1893). Ty se nyní, po téměř 130 letech užívání a generální opravě z let 2018–2019, jeví jako poruchový a problémový nástroj (experimentální výtvor). O jejich dalším osudu se dodnes jedná. V 2. pol. 90. let 19. stol. byl v Lanžhotě založen Katolický politický spolek (zamýšlen snad jako určitá konzervativní protiváha vůči pokrokářské Besedě (sociálnědemokratický a pravděpodobně, na tu dobu, liberální spolek)). Farář Gottwald pohřben na dnešním hřbitově.

     21a. Eduard Sobotka – kaplan (do 18.3.1899), později farář v Dobřínsku.

     21b. Josef Josefovský – kaplan, později farář v Nevojicích.

22. ANTONÍN ŠTOURAČ (nebo Šťourač(28.5./5.6.1904  (30.6.?) 1934) – přišel z kaplanské služby v Břeclavi. V březnu 1912 se uskutečnily 1. dolůožené Lidové misie. V r. 1913 bylo evidováno v Lanžhotě, Dolních Bojanovicích a Hartvíkovicích vloupání a vykrádání kostelů.

     22a. František Špička – kaplan (11.11.1904 – 22.1.1908)  později se stal farářem v Podivíně a r. 1912 požehnal kostel sv. Michaela v Ladné. V  průběhu kněžské služby byl jmenován monsignorem (neznámo kdy). 

     22b. František Švábeník – (přišel 7.2.1908), kaplan a katecheta.

     22c. Karel Kočvara – kaplan (10.9.1912 odešel do Strážku), později byl farářem v Měníně.

     22d. Alois Štourač (nebo Šťourač) – bratr faráře Antonína přišel na hody v roce 1912 a odešel na hody 1922 do Brankovic.

     22e. Josef Otruba – výpomocný kaplan (1919 – 15.3.1922), později farář v Běhařovicích.

     22f. Bedřich Matějka – po hodech v roce 1922 odešel do Pohořelic.

     22g. Vojtěch Koudelka – kaplan, který přišel z Tvrdonic, 25.9.1924 odešel do Dlouhé Lhoty a později byl farářem ve Zbýšově.

     22h. Josef Jančík (1924 – 8.9.1925) – odešel na Brno-Petrov, profesor teologie, později místorektorem semináře. Hlavní kazatel při                                        lidových misiích v r. 1947.

     22i. Antonín Vala – kaplan, který se během Vánoc 1927 ztratil (5.9.1925 – prosinec 1927). Dle archivu sloužil však až do r. 1947.

     22j. Antonín Jaroš – kaplan (1928 – 1930)

     22k. Josef Melichar – kaplan (2.2.1930 – 1933), později děkan a farář v Radostíně.

     22l. Konrád Steffel – rodák z Jihlavy, pozdějii farář v Lednici na Moravě.

23. ANTONÍN FALA (1.7. – 31.8.1934) – dočasný administrátor.

24. R. D. JOSEF HÜBNER(1.9.1934 – 15.1.1952) – administrátor a farář; byl nuceně přeložen (na nátlak komunistické totality). Za jeho působení byly v proinci 1936 (kdy bylo narychlo opraveno a obnoveno nejzbytnější zázemí fary) a na přelomu dubna a května 1947 (po válce). uskutečněny Lidové misie. Z r. 1947 zůstal jako památka dřevěný kříž u hlavního vchodu do kostela, restaurovaný za působení p. faráře Pavla Römera. Když odcházel, vzal s sebou farní kroniku, aby se prý "nedostala do nesprávných rokou". Pozůstalí po jeho smrti po r. 1990 kroniku vrátili,


   

 

 

    24a. Jaroslav Krejčí(ř) – kaplan, novokněz (1939 – 1947). Odešel do Šardic.

     24b. Robert Sára – novokněz (1.9.1947 – 4.9.1948), přeložen do Třebíče, také kooperátorem v Osové Bítýšce.

     24c. Otmar Blatný – zde působil jen krátce, později vikářem v Mikulově.

     24d. Josef Kotulan – (8/1948–31.1.1950) dodnes poslední lanžhotský kaplan, uprchl do Rakouska před StB, zemřel r. 2009 v                                                                       Altotingu (Bavorsko). 

25. R. D. FRANTIŠEK KVASNIČKA (15.1.1952 – 30.4.1960) – rodák ze Staré Říše, musel se potýkat se značnou arogancí komunistického režimu a hlásit dopředu veškeré veřejné akce a průvody, kteréžto nebyly vždy povoleny. Zasloužil se o zhotovení lanžhotského dřevěného betléma. Odešel do Blížkovic, kde působil až do r. 2001 a vykonával funkci děkana. Zemřel 29.12.2006 v domově důchodců pro kněze na Moravci. 

 

 

 

 

 

    Zda byly bohoslužby v Lanžhotě během května a června 1960 zajišťovány okolními faráři a administrátory se aktuálně neví.

26. R. D. RNDr. METODĚJ SLÁMA (1.7. – 30.9.1960) – rodák z Černé Hory, v letech 1949–1960 farář v Židlochovicích, přeložen do Dolních Věstonic. 

 

 

 

 

 

27. R. D. FRANTIŠEK STREIT (1.10.1960 – † 17.5.1968) – administrátor, pohřben na lanžhotském hřbitově. Před příchodem do Lanžhota byl kooperátorem ve Znojmě u sv. Mikuláše. Dle pamětníků byl spíše přísný a aktivním kuřákem.

 

 

 

 

 

28. R. D. Mons. JOSEF VALERIÁN (20.5.1968 – 11.5.1976) – po 2 letech v internaci kvůli podezřením na podvratnou protistátní činnost ze strany komunistů se v r. 1968 mohl vrátit do kněžské služby. V Lanžhotě významný a oblíbený administrátor  dodnes vzpomínaný, učinil ve farnosti zásadní kroky - elektrifikace kostela (prozíravě provedená 2 způsoby, aby se při výpadku jedné mohl kostel napojit na druhou), v presbytáři byl položen mramor (krterý je zde dodnes), (hlavní) oltář byl posunut od zdi, po změně liturgie byl pořízen provizorní obětní oltář (který slouží dodnes). Za jeho působení byl též kompletně nově vymalován kostel, starší bohaté ozdobné prvky nahradily jednoduché světlé, později přibyly podlužácké ornamenty na průčelí presbytáře. Za svou aktivitu a duchaplný přístup (vysoká návštěvnost bohoslužeb, časté a počtově velké brigády, vedení dětského kytarového sboru) přeložen na Moravec (jako farář zde působil až do r. 2015) a zemřel 27. března 2016 v nemocnici v Novém Městě na Moravě.

 

 

 

 

29. R. D. KAREL HANDLÍŘ (11.5.1976 – † 15.9.1979) – v letech 1941–1945 kaplan, a pak 1945–1947 farář v Budišově u Třebíče. V Lanžhotě administrátorem, zemřel v nemocnici ve Valticích.

30. R. D. Mgr. VLADIMÍR STEJSKAL (30.11.1979 – 27.7.2003) – rodák ze Šitbořic. V letech 1966–1979 farář v Jaroslavicích. Zde administrátor a později farář, sloužil zde téměř 24 let. V r. 1998 nechal na popud biskupství zamalovat ornamenty, což některým farníkům, zvláště pak autorům (Anna Švirgová), doslova zlomilo srdce. Mezi lidmi byl nicméně oblíbený a respektovaný. Byl bratrancem Mons. Josefa Stejskala. Odešel do Kuřimské Nové Vsi, kde 25. června 2006 zemřel.

 

 

 

 

 

31. (R. D.) Mgr. PAVEL HOLEŠINSKÝ (1.8.2003 – 31.7.2005) – administrátor, rodák z Mutěnic, čerstvě vystudovaný kněz ve svých 29 letech opravil faru a „reformoval“ vše a všechny, kteří měli otevřené srdce. Ze zdravotních důvodů byl na vlastní žádost odvolán, odešel na dva roky do Protivanova a po jeho zdejším dvouletém působení přišel nový kněz. Dnes působí jako stavbyvedoucí v Brně (rozhodl se pro opuštění kněžství).


 

 

 

 

32. R. D. Mgr. FRANTIŠEK PUTNA (1.8.2005  31.7.2011) – rodák z Moutnice působil dva roky po svém vysvěcení v r. 2000 ve Vysočanech jako kaplan, do Lanžhota přišel ze Sloupu a odešel do Mutěnic, kde působí dodnes. Když jednou koncem března 2009 pronášel na právě sloužené mši svaté homilii, na faru se vloupal mnohonásobný a nechvalně známý zloděj neznámé totožnosti (před tím řádil např. v Podivíně či Moravské Nové Vsi), kde odcizil několik tisíc korun a dalekohled. Farář Putna nalezl jen vylomené dveře a odcizené zmíněné věci. Naštěstí tato událost nedopadla nijak více tragicky. V r. 2009 odstartovala velkolepá oprava střechy kostela, která byla zakončena r. 2012 zpřístupněním věže  otevřením vyhlídky nad městem. Koncem jeho působení, konkrétně v únoru 2011, byly po 64 letech ve farnosti uspořádány Lidové misie.

33. R. D. ThLic. JOSEF CHYBA (1.8.2011  6.8.2017) – v letech 2000–2010 farář v Dubňanech, mezi roky 2010 a 2011 krátce v Telči, rodák z Brna. Současný děkan břeclavský (od 1.8.2014). V období 2017–2020 působil jako farář v Břeclavi. Nyní je farářem ve Velkých Bílovicích a excurrendo administrátor farností Moravský Žižkov a Zaječí.

 

 

 

34. R. D. Mgr. PAVEL RÖMER (farář 7.8.2017 – 12.1.2020 / administrátor 13.1.2020 – 31.12.2021) – rodák z Rajhradu; působil v Tišnově, přišel z Ivančic (zde působil v letech 2012–2017). Přes dva roky farář; poté do konce prosince 2021 administrátor excurrendo in materialibus. V lednu 2020 odešel do Velkých Bílovic jako dočasná náhrada za zesnulého otce R. D. Mgr. Libora Salčáka, který tam působil přes 22 let. V srpnu 2020 byl ustanoven farářem v Břeclavi, kde působí dodnes.

Není k dispozici žádný popis fotky.

 

 

 

 

 

35. R. D. Mgr. ROBERT PRODĚLAL (od 13.1.2020) – administrátor excurrendo in spiritualibus (13.1.2020 – 31.12.2021) a administrátor excurrendo (od 1. ledna 2022); farář v Tvrdonicích, rodák z Jihlavy. Do Tvrdonic přišel z Pavlic (kde byl v letech 2011–2016 farářem a v r. 2016 cca půl roku místoděkanem děkanství znojemského a vranovského).

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
----------------------------------------------------------------------------
Ve farnosti tak od její obnovy v r. 1612 působilo 60 kněží.

 

KNĚŽÍ POCHÁZEJÍCÍ Z FARNOSTI LANŽHOT: 

Všichni zesnulí kněží-rodáci jsou pohřbeni na současném lanžhotském hřbitově.           

    R. D. Jan Bartoš (* 1861, vysv. ?, † 1922)

    R. D. František Beneš (* 1892, vysv. 1919, † 1963) 

    R. D. Pavel Bartoš (* 1911, vysv. 1935, † 1973)

                                   

 

 

    R. D. Zachariáš Bohuslav Tuček OFMCap (* 1914, kapuc. novic. 1932, vysv. 1939, † 2001)


 

 

    

    R. D. Antonín Uher (* 1915, vysv. 1940, † 1987)

    R. D. Mgr. Jiří Čekal (v letech 1992–2007 farář v Mutěnicích, od 11/2007 farář v Ratíškovicích)

Historie kostela a farnosti - Oficiální stránky Obce Ratíškovice

    (R. D.) Mgr. Miroslav Prajka (vysv. 2011, knězem v letech 2011–2013/2014, dnes suspendován)     

 

 

Pozn.: Obrázky a informace jsou čerpány z farních kronik, vydání Městského zpravodaje Lanžhot od r. 2006 do současnosti, z webových stránek jiných farností či ze sociálních sítí, z Wikipedie, případně článků periodik, z hrobů Lanžhotského hřbitova, hlavně pak také z diecézních archivů https://archiv.biskupstvi.cz/vyhledavani-inventare/?pojem=lan%C5%BEhot&hledej=Hledej/ a knihy LANŽHOT - příroda a dějiny (TEPS PRAHA 1983).

 

 

 

AKTUALITY

 

 

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

POMOC UKRAJINĚ A UPRCHLÍKŮM

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

VÝUKA NÁBOŽENSTVÍ 2022/2023