Rozloučení a Mons. Josefem Valeriánem

V sobotu 2. dubna 2016 se farníci z Lanžhota zúčastnili pohřbu zemřelého Mons. Josefa Valeriána.

Otec Josef Valerián se narodil15. března 1925 ve Zborovicích, mládí prožil v Boskovicích. Na kněze byl vysvěcen 5.července 1949 v Brně. Po dvou letech působení v Jaroměřicích nad Rokytnou byl zatčen a dán do vazby v Jihlavě, dva roky strávil v internačním klášteře Želiv a Hájek a další dva roky u PTP. Po propuštění pracoval jako dělník u Středomoravských pil v Boskovicích. V listopadu 1956 se mohl vrátit ke kněžské službě: pět let byl kooperátorem v Ořechově, rok v Jihlavě a měsíc v Tišnově. V listopadu 1962 byl opět zatčen a v lednu 1963 odsouzen pro "verbální podvracení republiky". Pracoval jako brusič skla ve Valdicích u Jičína a jako dělník-pilař u Průmyslových staveb Gottwaldov. Po uvolnění v roce 1968 nastoupil jako administrátor do Lanžhota, kde byl od května 1968 do května 1976. Od roku 1976 působil čtyřicet let jako farář v Moravci, téměř dvacet let spravoval navíc farnost Strážek a čtyři roky byl pověřen prozatímní správou bystřického děkanství. V roce 2000 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kaplanem Jeho Svatosti a v roce 2007 mu brněnský biskup Vojtěch Cikrle udělil za obětavou kněžskou službu medaili sv. Petra a Pavla. Poslední rok života strávil v Charitním domově důchodců pro kněze v Moravci. Zemřel 27. března 2016 v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Pohřební mše svatá byla v sobotu 2. dubna 2016 v 10 hodin v chrámu Páně Nalezení sv. Kříže v Moravci a uložen do kněžského hrobu tamtéž.

Za farnost se s ním rozloučila Hana Tučková slovy:

Vážené smuteční shromáždění.

Loučím se s Mons. Josefem Valeriánem za všechny lanžhotské farníky, na které až do konce svého života myslel. Také my jsme na něj nezapomínali a s přibývajícími těžkostmi jeho života se stále více za něho modlili. Jeho život nebyl lehký, ale obdarován dary Ducha svatého a přímluvami Panny Marie všechny těžkosti, křivdy a bolesti překonával. Za svůj dlouhý život vykonal mnoho práce na poli duchovním, kde svou snahou, houževnatostí a přístupem k lidem získával věřící i nevěřící, kteří odhodlaně šli za ním

a naslouchali jeho slovům.  Snažil se vytvořit společenství, které se řídí desaterem Božích přikázání v životě jednotlivce

i kolektivu. Společně jsme vytvářeli díla také na poli materiálním, kdy přiložili ruku mladí i staří a za jeho působení se opravila fara, kostel i okolí kostela v Lanžhotě. Zvláštní vliv mělo jeho duchovní slovo na mládež. Miloval náš kroj a zpěvy.

Že Pán Bůh řídí všechno na nebi a na zemi se projevilo i v době jeho ochodu z pouti pozemské do věčného života na nebi. V době oslavy zmrtvýchvstání Krista Ježíše byl povolán Pánem nejvyšším a tichosti se k němu odebral. Ať Bůh je milostivý ke spáse jeho duše, přihlédne ke všemu dobrému, co za života vykonal, a ať v rajské zahradě, za zpěvu andělů očekává slavný den svého vzkříšení. My, lanžhotští farníci budeme na něho i nadále myslet v modlitbách. Otče Josefe, nashledanou.


 

 

DŮLEŽITÉ INFORMACE A AKTUALITY

 
 
 
OSTATNÍ
 
 
MODLITBA PAPEŽE FRANTIŠKA K PANNĚ MARII
 
 

 

MODLITBA OLOMOUCKÉHO ARCIBISKUPA JANA GRAUBNERA